prkna-historie,styly,fotky..

26. ledna 2007 v 20:14 |  Snowboarding

Základní pojmy snowboardingu

Regular- postavení na prkně kdy je vepředu levá noha
Goofy- postavení na prkně kdy je vepředu pravá noha
Frontside- hrana prkna u špiček
Backside- hrana prkna u pat
Grab/chytka- uchopení prkna za letu
Onefoot- jízda/skok pouze s jednou nohou upnutou do vázání
Switch- najíždím v opačném směru, než jak normálně jezdím
Fakie- trik dokončuji (ustávám) v opačném směru než normálně jezdím
Frontside- rotace při níž se člověk po prvních 90 stupních dívá do směru jídy (pro Goofy doprava,pro Regular doleva)
Backside- ... opačně (po první 90ce se dívám dozadu)
Jednou ze základních věcí, kterou byste si měli ujasnit hned na začátku, je způsob jízdy, tedy kterou nohu budete mít ve vázání vpředu a kterou vzadu.

Podle toho rozlišujeme dva způsoby jízdy:

Regular - dopředu do vázání se dává levá noha
Goofy - přední noha ve vázání je pravá
Jestli jste nikdy nejezdili na skateboardu a nevíte, podle čeho se rozhodovat, nabízím vám jednoduchý návod. Nejpoužívanější metodou je klouzání na ledě nebo v ponožkách na linoleu. Jedna noha jde automaticky dopředu a druhá drží balanc těla. Dáváte-li při klouzání dopředu levou nohu, budete na snowboardu jezdit regular. S pravou nohou vpředu si zvolíte goofy. Po čase se můžete naučit jezdit oběma způsoby.

Směr jízdy

U snowboardingu rozlišujeme dva směry:

Frontside - jedete obličejem ke svahu. Frontsidová hrana je tedy ta, kde jsou špičky prstů.
Backside - je opakem frontsidu a je to jízda po backsidové hraně, tedy té, kde máte paty. Při backsidu jedete zády ke svahu.

Úhel vázání

Volba šířky a úhlu postoje je často jen otázkou pohodlnosti, ale nezapomínejme, že určité typy jízdy mají své charakteristiky:
Při freestylu se užívá spíše širší postoj, protože je stabilnější. Vzdálenost mezi chodidly by měla být okolo 50 cm. Úhel vázání u freestylu se nastavuje téměř kolmo na délku prkna, což umožňuje jízdu fakie (pozpátku).
U alpského stylu se více používá užší postoj, který je pro řezané oblouky nezbytný. Další výhodou je maximální prošlápnutí prkna, čímž se vyvine veliký tlak na střed snowboardu. Postoj by se měl pohybovat okolo 45 cm. Vázání se v alpském stylu stáčí více ke špičce a bývá natočeno okolo 4560 stupňů.

Nástup do vázání

Nejprve si najděte nějaké rovné místo, aby snowboard zbytečně neujížděl. Jako první nastupujte do vázání přední nohou, druhou nohou snowboard jistěte. Při zapínání přezek u měkkého vázání začínejte u kotníkové přezky a pak teprve zapněte prstovou. Docílí se tím maximálního utěsnění mezi prknem a nohou. Máte-li tvrdé vázání, zapínejte jej podle toho, jestli má prstovou nebo patovou přezku. Postup je jednoduchý: patu boty zasunete pod opěrku a přezku zapnete.

Padání a vstávání

Pro začátečníky je důležité naučit se padat a vstávat, protože ze začátku člověk prakticky nic jiného nedělá. Ztratíte-li rovnováhu na frontsidové hraně, budete padat dopředu. Netlumte pád strkáním rukou pod sebe, protože tak může dojít ke zlomení zápěstí a dalším úrazům. Opakované pády na kolena mohou být bolestivé, ale to můžete omezit chrániči. Při pádu dozadu nejde dělat nic jiného, než dopadnout na hýždě. Jako ochranný prostředek se dá vyzkoušet leccos, ale polštář pod kalhotami vaší eleganci nepřidá.
Vstávání není tak jednoduché, jak vypadá. Pro začátečníka je lehčí zvedat se přes frontsidovou hranu, na kterou zatlačíte prsty u nohou a horní část těla pažemi zvednete, tzn. stojíte na frontsidové hraně. Pokud vstáváte přes backsidovou hranu, zatlačíte na ni patami a pomocí rukou, kterými jste vzadu opřeni, dostanete horní část trupu švihem do vzpřímené polohy.
Jízdní styly
Freeride - je nejpopulárnější, asi díky tomu, že je to hodně uvolněný styl. Je to kombinace freestylu a carvingu.
Freestyle - jde hlavně o jízdu v neupravených terénech, různě otočky, skoky a salta, ježdění ve snowparcích, U-rampy, a překážky.
Carving - rychlá a ostrá jízda po upravené sjezdovce

historie snowboardingu

Jeho historie není jistá. Náznaky, co měli připomínat současný vzhled byli již před tisíciletími. Důkazem mají být kresby a texty nalezené ve Skandinávii, na Sibiři a ve střední Asii. Ve Švédsku byla nalezena krátká a široká lyže stará přibližně 500 let. Je ale těžké dokázat, že snowboardy tehdy existovaly. Všechno jsou to jen spekulace. Jinak prkno vzniklo v 60 letech 20. století. První myšlenka proč vytvořit snowboard byla pro surfaře, aby mohli trénovat i v zimě. Sport vznikl v Americe. V roce 1963 v USA Tom Sims zkonstruoval sněžné prkno. Tento výrobek byl ale považován spíš za kuriozitu.
Za 2 roky se objevil tzv. snurfer. Byly to dvě lyže, který k sobě byly přišroubované. Toto vytvořil Shermann Poppen z amerického Michiganu, který vyráběl zimní "hračku" pro své děti. Až teprve v praxi zjistil, že jeho "prkno" je "příbuzné" se surfingem. Na tomto prkně ale nebylo žádné vázání. Vylepšení přinesl až provázek, který vedl od upevnění na špičce k přední ruce jezdce spočívající v běžné poloze před tělem. Po konstrukčním vylepšení si snurfer nechal patentovat. V roce 1966 se v obchodech USA objevily první modely a zaznamenaly poměrně velký úspěch.
Další významnou osobou snowboardingu se stal roku 1968 Jake Burton Carpentera z východního pobřeží USA. Jezdil výborně na lyžích i na surfu. Napadlo ho, že by mohl k prknu přimontovat vázání a jízda by se zjednodušila. Zkonstruoval tedy posuvné vázání. Zlepšila se tím ovladatelnost prkna. V roce 1977 zavedl sériovou výrobu ve vlastní firmě ve Vermontu. První vylepšená prkna se však moc dobře neprodávala.
Další člověk - Dimitrij Milovich - přišel roku 1969 s prknem odlitým z polyesteru. Využívat se mělo hlavně při jízdě v prašanu. V roce 1972 byl výrobek patentován. Roku 1975 si založil firmu. Prkno mělo ale malou životnost a výroba byla drahá. Roku 1984 tedy firma zkrachovala. Přispěl k tomu i zákaz mnoha zimních středisek v USA provozovat snowboarding.
Bob Webbwr vyrobil tzv. skiboard, jenž nechal patentovat roku 1972.
Další osobou v historii snowboardů byl tehdejší mistr ve skateboardingu, již zmiňovaný Tom Sims. V polovině sedmdesátých let vyvinul své první sériově vyráběné snowboardy. Prkna se ale příliš neujala. Za dva roky se pokusil uplatnit laminátovou konstrukci s dřevěným jádrem, která se osvědčila nepoměrně lépe.
18. února 1968 se na Blackhouse Hill v Muskegonu ve státě Michigan konal závod v přímé jízdě.
Další historická soutěž se uskutečnila v Coloradu roku 1981. Vyhrál Tom Sims. Závodilo se ve slalomu.
Na začátku 80. let byl ve většině amerických středisek snowboarding zakazován. Zájem o tento sport tedy velice poklesl a ti, co jezdili, museli vyjít pěšky na kopec a potom ho až sjet. Na sjezdovkách moc často nebyli, jezdili spíše v prašanu. Tehdejší snowboardisté začali dávat najevo svým chováním pohoršení z diskriminace. V polovině 80. let se značně snížila pravděpodobnost vyskočení nohy z vázání.
V 80. letech se snowboarding šířil i v Evropě. José Fernandéz vyvinul deskové vázání a významně ovlivnil rychlost snowboardů. Do tohoto vázání se daly upnout tvrdé skeletové boty. Vázání se ujalo především v Evropě. Amerika měla radši měkké vázání.
Jedním z prvních evropských mezinárodních závodů se konal v roce 1986 a bylo to mistrovství Švýcarska. V následujících letech se konalo mnoho jiných závodů. V sezóně 1988/89 úspěšně pokračoval seriál závodů Světového poháru.
V zimě 1982 vznikla první snowboardová asociace JSBA v Japonsku, následovaly ji i další státy.
Poprvé byl snowboarding (obří slalom a U-rampa) zaveden na olympiádě v Naganu. Dostal se tam za pomoci FIS (mezinárodní lyžařská federace). Tím se snowboarding zařadil mezi nejoblíbenější zimní sporty.
V devadesátých letech snowboardistů stále více přibývalo. Zimní střediska se jim začínala přizpůsobovat v podobě otvírání škol snowboardingu, vznikem snowparků apod.
V sezóně 1979/80 se u nás začala objevovat první prkna, jež si jejich majitelé zhotovovali sami. I přes politickou situaci v zemi se k nám některé snowboardy dostaly. A podle některých obrázků v časopise ABC se dalo prkno zhotovit. Často na výrobu používali překližku. Některá prkna měla již dříve zmiňovaný provázek. Když se u nás roku 1989 otevřeli hranice, byla situace podstatně lepší.
Začaly vznikat první firmy, které vyráběli snowboardy (např. VASA, ROOK, LTB atd.).
Akce, jež měly posílit snowboarding, byly snowboardové expedice. První českou expedicí byl v roce 1989 prvosjezd na prkně z nejvyšší hory Kavkazu - Elbrus (5 642 m. n. m.). V roce 1990 uspořádala firma VASA sjezd z mexické sopky Popocatepetl (5 452 m. n. m.). Poté firma ROOK zorganizovala prvosjezd na Himalájském vrcholu Mera Peak (6 421 m. n. m.).
Počátkem devadesátých let nastal v ČR prudký nárůst snowboardistů.
V únoru 1990 byla založena Asociace československého snowboardingu (AČS), jež se v sezóně 1992/93 rozdělila na Asociace českého snowboardingu (AČS) a Slovenskou asociaci snowboardingu (SAS). O snowboarding se v ČR starají dvě organizace. Je to AČS a SLČR (svaz lyžařů České republiky). SLČR se o snownoarding stará od roku 1997 a je jediných českým partnerem Mezinárodní lyžařské federace - FIS v oblasti snowboardingu.
Do roku 1996 bylo ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zakázané účastnit snowboardisty LVVZ (lyžařské výchovně výcvikové zájezdy). Následně se ale situace změnila. Jestliže některý z pedagogů (který se účastní zájezdu) je držitelem kvalifikace "Instruktor školního snowboardingu", mohou snowboardisti jet na zájezd také a budou učeni podle určitých osnov.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama